Jdi na obsah Jdi na menu
 


Danajský dar

29. 9. 2008

Danajský dar

(zveřejněno v Moravskoslezském Deníku)

     Každému se asi už stalo, že dostal dárek, který ho nejenže vůbec nepotěšil, ale navíc mu přinesl i starost, co s ním. Takový dárek jsem nedávno obdržel i já. I když mě něčím přece jen potěšil …

      V předvánočním čase jsem s manželkou a naším pudlíkem jel nakoupit do marketu Penny v O.-Porubě. Za tři dny jsme plánovali odjet na týdenní rekreaci do Nízkých Tater.

      Zaparkoval jsem před obchodem,žena vešla dovnitř a já vystoupil z auta vyvenčit pejska. Nebyli jsme od něj dál než na deset kroků, proto jsem ho ani nezamknul. Po nákupu jsme jeli ještě natankovat plnou nádrž a pak jsem ztuhnul. Kožená příruční taška s peněženkou i dokladovou nikde ! Ve zlé předtuše jsem ještě prohledal celé auto včetně kufru a vše bylo jasné – zloději stačilo jen pár sekund mé nepozornosti. Vrátil jsem se zpět k marketu v naději, že zloděj bude snad „milosrdný“, spokojí se s peněženkou a pro něj bezcenných dokladů se zbaví. A tak jsem v roli bezdomovce „prošmejdil“ všechny okolní koše a kontejnery. Marně.

      Moje první cesta vedla do banky, kde mi zablokovali kreditní kartu, pak na policii. Odtud mě poslali na obvodní úřad nahlásit odcizení občanského průkazu, kde mi dali potvrzení o jeho ztrátě ( novou občanku mi vyhotoví až v lednu). To budu potřebovat pro vyhotovení náhradního řidičského průkazu. Pak si ještě nechat vyhotovit nové fotografie pro oba nové originály. A neměl bych taky zapomenout na nový malý techničák od auta, lékařské potvrzení o zdravotní způsobilosti řidiče (pro starší 60 let), novou kartičku zdravotní pojišťovny a taky novou žlutou a zelenou pojistku povinného ručení.

      Na ostravském magistrátu mě ale čekal další netušený šok.
      „ Náhradní řidičský průkaz platí pouze pro území ČR“, bez zájmu mě upozornila jeho úřednice. „ Ale já mám zaplacenou rekreaci na Slovensku, kam odjíždím už za 3 dny !“ zvolal jsem zoufale. „Je mi líto, ale nový řidičský průkaz vám vyhotovíme do měsíce“, trvala na svém, „nebo Praha vám ho udělá nejdřív za týden, ovšem za 500,- Kč.!“

      To jsem raději urychleně zrušil pobyt na čerstvém tatranském vzduchu, byť s nemalým stornovacím poplatkem, a nahradil jej nekonečnými pochůzkami po úřadech a institucích. Všude dlouhé fronty, někde nezbytné finanční poplatky.

      Měsíc poté, co jsem si domů přinesl poslední obnovený doklad, zazvonil můj mobil.
      „ Našel jsem v koši u parkoviště porubské nemocnice všechny vaše doklady !“ nefalšovaně se radoval (určitě více než já) jeho správce.

      Dostal ode mne stovku na pivo. Za poctivost. Ta je dnes už vzácná.

Jiří Bárta

 
 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA